Černínský palác

Loretánské náměstí 5, Praha 1 - Hradčany čp. 101-IV

HISTORIE

Nejmonumentálnější barokní pražský palác uzavírá ze západní strany Loretánské náměstí. Místo pro stavbu si vybral Humprecht  Jan, hrabě Černín z Chudenic ( 1628 – 1682 ), velvyslanec císaře v Benátkách, který dosáhl významného postavení u dvora             ve Vídni.

Projekt vypracoval roku 1668 architekt Francesco Caratti ( 1615 -1677) a stavba paláce probíhala v letech 1669 – 1682.                  Po smrti Humprechta Jana pokračovali ve stavbě paláce nejvyšší hofmistr Království českého Heřman Jakub hrabě Černín                 (1659 – 1710), po něm nejvyšší číšník království František Josef hrabě Černín ( 1697 – 1733), vnuk zakladatele.

Francesco Caratti pracoval na stavbě paláce od roku 1669 do své smrti v lednu 1677. Palác v té době byl ve hmotě dokončen mimo hlavní sál, kapli, schodiště a zahrady. Pokračovatelé stavby  jsou :
Giovanni de Capauli (1669-1678), Abraham Leuthner (1669- 1691), Giovanni Battista Alliprandi ( 1697-1702), Martino a Giovanni Batista Alliové (1678-1716). Kameníci Giovanni Battista Pozzo (1669-1677) a Domenico Semprizzi (1671-1674). Štukatéři Giovanni Maderna ( 1673-1683) , Giovanni Bartolomeo Cometa ( 1673-1674), Francesco Perri  (1674 ) a Antonio Travelli (1674).  Malíř architektur Domenico Egidio Rossi působil na stavbě paláce velmi krátce (1692–1693).

František Maxmilián Kaňka se stává dalším významným stavitelem dostavby Černínského paláce v 18. století.                                      Za jeho působení v letech 1717-1723 byla dokončena tzv. galerie Z křídla, reprezentační pokoje v I.NP, kaple, knihovna.                 Kruhový salóne v Z lodžii s modrobílými štukami v umělém mramoru. Ve středním křídle vybudoval monumentální schodiště s polygonálním tamburem a klenbou, na kterou roku 1718 provedl svou freskovou malbu Václav Vavřinec  Reiner „ Pád Titanů“ nebo-li „Gigantomachie“.
Toto období vrcholného baroka je v Černínském paláci bohatě presentováno.

V letech 1928 – 1934 byl palác rekonstruován podle projektu arch. Pavla Janáka. Dnes je sídlem ministerstva zahraničí ČR

FRESKOVÁ MALBA - GIGANTOMACHIE - PÁD TITANŮ

Reiner Václav Vavřinec

* (pokřtěn) 8. 8. 1689 u sv. Havla v Praze
† 9. 10. 1743, pohřben 11. 10. 1743 u sv. Jiljí

Umělecké rodinné prostředí
Martin Reiner – stavitel ( děd)
Jan Reiner – sochař a řezbář ( otec )
Václav Reinera – obchodník s obrazy, chemik ( strýc )

Doporučení Petra Brandla a Jana Halbaxe do cechu malířského na učení
1706 – 1708 učňovská léta u malíře Antonína Ferdinanda Schweigra
maluje krajiny, zvěř, bitvy
1708 obraz „Jezdecká bitva s Turky“ první známé dílo
signováno vlevo dole W. L. R.

Fresková malba

1714 zakázkově fresku pro cisterciácký klášter v Oseku :
„Umučení sv. Apoštolů“

1718 zakázkově fresky pro církev :
Bílá hora, kostel „ klečící Dominik“, „Bitva na Bílé hoře“

1718  Černínský palác v Praze „Pád Gigantů“

1723 Kostel Křižovníků v Praze „Poslední soud“ v báni

1725 Vratislav – kaple Hochbergrů při kostele sv. Vincence

1725 21.10. svatba s Annou Veronikou Herzogovou, velké věno,
zámožný patricij, šťastné manželství, 5 dětí

1727 Loretánská kaple, Hradčany
Kostel sv. Jana , Hradčany

1728 Duchcov zámek
Duchcov, špitální kaple /freska/ zbořena 1956 – 1958 transfer fresky
– přenesena roku 1982 do kupole nového centrálního pavilonu z roku 1972

1729 Praha, Smíchov – letní sídlo Bouquoice - „Bacchnale“

1730 Kostel sv. Tomáše, Malá Strana

1733 – 34 Kostel sv. Bartoloměje a Dominikánů