Palác Hložků ze Žampachu

 

Palác Hložků ze Žampachu, Čp.70, Kanovnická ulice na Hradčanech

hlavní údaje restaurátorské práce exteriéru: restaurátorské práce interiéru:
  • Investor: MZV ČR
  • Projektant stavby a interiérů Architektonický ateliér P. Kupky
  • Průzkumy a restaurátorské práce TRADICE s.r.o.
  • Zodpovědní restaurátoři         Zuzana Poláková akad.mal., Martin Pavala akad. mal.
  • Průzkumy a projektová příprava 1994 –1995
  • Realizace rekonstrukce1996-98
  • Obestavěný prostor 41 417 m3
  • Celk. náklady stavby 225 mil. Kč
  • Realizace fasád podle výsledků restaurátorského průzkumu
  • Prosklení  u dvojice altánů, vystupujících nad hlavním průčelí  včetně restaurování původního kování
  • Sochařská výzdoba sousoší      sv. Michaela na nároží paláce, připisována O. Mostovi
  • Hlavní vrata s mříží a kováním - restaurování a rekonstrukce
  • Plátová vrata bočního průjezdu
  • Nástěnné a nástropní malby sálů
  • Nástěnné fragmenty výzdoby hlavního sálu
  • Nástěnné malby a štuky palácové kaple
  • Původní palácová černá kuchyně
  • Kamenné portály vnitřních dveří
  • Monogram stavebníka paláce Michaela Oswalda Thuna
  • Fragmenty štukové výzdoby
  • Malované a nepolychromované záklopové stropy
  • Vnitřní omítkové vrstvy včetně barevnosti
  • Původní dveře s kořenovými výplněmi, doplněné malovanými lištami a původním kováním

Ranně barokní palác vyrostl na místě starší zástavby v letech kolem 1690. Na tomto místě stálo již osídlení v 9. století, které zabíralo plochu asi 40 x 10 m2. Tato plocha byla v dalších sta letech překročena, osídlení pokračovalo ve 12. a 13. století, jak o tom svědčí zdivo dochované v obvodních zdech ve  V a Z křídle objektu. První zmínka o zástavbě parcely je z roku  1370 v hradčanských trhových knihách je dům popsán jako předposlední v řadě před Špitálskou branou.


1370 dům jakéhosi Vlčaty


1377 dům koupil a vlastnil do roku 1391 HENSLINUS, Henslin,  vikář a oltářník při oltáři sv. Vojtěcha v katedrále sv. Víta.


15. století poznamenaly husitské bouře a ani v následujících letech nemáme o vlastnících zprávy


Po 1541 spáleniště  - místo prodáno Adamu Holému, měšťanu Starého Města, který zde nestavěl. Před rokem

1552 byla parcela rozdělena na několik dílů, kde se stavělo tzv. vedle Flaškovského domu ( viz dále) vyrostlo při zdi a uličce, která vedla nad Jelením příkopem, několik domů ( tj. v místech dnešní zahrady)


1549 – stavba domu Václava Vavřince Flašky, zámečníka z Pražského hradu, který zde konečně vybudoval dům. Jeho půdorys je dodnes ve své podstatě dochován


Před r. 1629 majitel Jaroslav Bořita hr. Martinic, vdova Barbora rozená z Vřesovců


1651 – prodán synem  Maxmiliánem Valentinem  Bořitou, hr. z Martinic tento dům České komoře, která jej upravuje pro pážata PH císaře Ferdinanda II, a r. 1665 arcivévody Leopolda Viléma


Po roce 1665 – palác zpět v majetku hrabat z Martinic  (Bernard Ignác Bořita  1603 – 1685 )


Po roce 1685 vdova Zuzana Polyxena prodala dům Albertovi Václavu Hložkovi ze Žampachu (+1693),


„Palác vznikl okolo roku 1673 nákladem Albrechta Václava Hložka, purkrabího pražského, na pozdně renesanční půdorysné dispozici, s níž kontrastuje zevní tvářnost nesměle přioděná sdruženým pilastrovým řádem s dorským kladím, připomínající některé stavby Carla Luraga. Není vyloučeno, že tento architekt, činný i na Pražském hradě, tu posloužil nejvyššímu hradnímu úředníku. Dnes je v tomto paláci rezidence rakouského velvyslance“. (E.Poche)


Albert Václav Hložek ze Žampachu (+1693), zemřel před dokončením stavby ranně barokního paláce


Kolem poloviny 18.století se palác dostal do finančních potíží, zdá se  pravděpodobné, že v důsledku po roce 1741-1742 za francouzské okupace a v letech 1747 za šestinedělního obléhání  Bedřichem Pruským, kdy byla část Pohořelce, Nového světa odstřelována.


roku 1757 byl proveden soudní odhad


1784 zrušen klášter voršilek  s kostelem sv. Jana Nepomuckého v bezprostřední blízkosti paláce Hložků ze Žampachu. Kostel se po zrušení kláštera stal kostelem vojenským. V interiéru přízemí východního křídla paláce se dochovala z této doby naivní secco malba s motivem vojenské posádky.


1798 dům dán do dražby – v ní jej dostal Václav Hájek


1809 byl palác opraven( hrabě Prosper von Berthold)


1844 doložena další oprava, stavba sociálního zařízení a ohradní zdi


1893 zřícení ohradní zdi v zahradě a stavba zdi nové


1910  byl zbořen nárožní dům čp. 74 zvaný „V dírce“, který byl hned vedle Hložkova paláce. Jeho  pozemek se poté částečně včlenil k parcele čp.70


1918 rozšíření ulice Kanovnické, které předcházely změny už od roku 1885, kdy byla zbořena branka na Nový svět


1923 – 1925 podle plánů arch. Viktora Kafky pod dohledem Památkového úřadu  proběhla adaptace paláce, při které byla opravena štítová zeď domu, restaurovány malované záklopové stropy z konce 17. století a proběhla konzervace kamenných prvků paláce


1925 bylo vestavěno podkroví se střešními vikýři. V suterénu ve dvorním traktu vznikly nově garáže


1928 arch. Bořivoj Kocián navrhl opěrnou zeď nad Jelením příkopem


1934 vybudována západní zeď parcely


1946 po válce proběhla další adaptace paláce pro účely rezidenčního sídla


1994 – 1995 poslední velká rekonstrukce paláce se týkala exteriéru i úpravy interiéru za podstatné účasti firmy TRADICE s.r.o.


Byly obnoveny ranně barokní fasády podle nálezu restaurátorského průzkumu
Byly opraveny interiéry včetně nových rozvodů, instalací, nových technologií zakomponovaných do historicky cenných místností.

V přízemí vybudováno obslužné zázemí,  nové vybavení kuchyně s obslužným výtahem pro jídelnu v 1. patře.  Velký rozsah stavebních úprav se týkal obytného podkroví. Jeho modernizace, zateplení, nové místnosti s koupelnami si vyžádaly zásah do stropních konstrukcí 1. patra. Byly rozebrány záklopové stropy, znovu vyneseny a odlehčeny. 

Restaurování  stropů probíhalo v přesném harmonogramu se stavební činností. Kromě záklopových malovaných a nepolychromovaných stropů byly restaurovány stropy se štukovou výzdobou, kazetové parkety,  dřevěná obložení raného baroka, řezbová zábradlí, krby, kachlová kamna, dveře, okna včetně zavírání. Při rekonstrukci místnosti přízemí východního křídla byla objevena secco malba stěn s motivem  rostlin a palem , pravděpodobně z pozdější doby (II.pol. 18. století? ). Tento motiv v místnosti odpovídá vojenské posádce, pro kterou v pramenech nemáme zmínky. Restaurátoři secco malbu zachránili a malíři tento půvab dobové malby přenesli jako repliku do zahradního altánu.

Na hlavní portál byla osazena volná replika kamenného znaku Hložků ze Žampachu.
2010 práce pokračují opravou hlavního portálu paláce restaurováním kamenného originálu erbu Hložků ze Žampachu v zahradní zdi pod dvouramenným venkovním schodištěm v interiéru na hlavním schodišti je osazeno zábradlí z mosazi.

 

Leden 2011                             

Zuzana Poláková